
Laktátové měření
4000.00Kč90 min.
Lumírova 27 128 00 Praha - Vyšehrad
Laktátové testování je praktická metoda, jak sledovat, jak se laktát hromadí v krvi napříč intenzitami. Dřív šlo hlavně o laboratoře, dnes se dá provést i v terénu nebo doma — pořád ale platí, že kvalita výsledku stojí na metodice. Měření probíhá tak, že se v průběhu zátěžového protokolu odebírají malé kapky krve (nejčastěji z prstu nebo ušního lalůčku) a analyzují se pomocí přenosného měřáku a jednorázových proužků.
Je to invazivní metoda v tom smyslu, že pracuješ s krví — proto má smysl řešit čistotu odběru, časování, práci v rukavicích a hlavně konzistenci mezi testy. Když se to dělá ledabyle, laktát je pak víc „šum“ než signál
Laktátový test poskytuje přímý vhled do toho, jak tělo produkuje, transportuje a využívá energii při rostoucí zátěži. Nejde o „číslo prahu“, ale o pochopení rovnováhy mezi produkcí a clearance laktátu a o to, jak stabilní je vnitřní prostředí organismu při dané intenzitě.
Na rozdíl od odhadů založených na výkonu nebo tepu pracuje laktát s metabolickou odezvou, která je silně individuální a citlivá na trénink, únavu i kontext.
Test provádíme jako stupňovaný zátěžový protokol s dostatečně dlouhými kroky, aby se metabolická odpověď stihla ustálit.
Každý krok trvá 4 minuty zátěže + 1 minuta na odběr vzorku
Zátěž se zvyšuje postupně, bez skoků
Odběr provádíme na konci každého kroku
Tento přístup vychází z praxe laboratorního testování a z poznatku, že zkrácené kroky zkreslují interpretaci, protože laktát potřebuje čas, aby se v krvi projevil. Často jsou i optimální 6min. kroky.
Laktát nereaguje okamžitě. Pokud je krok příliš krátký:
nedojde ke stabilizaci koncentrace
nelze rozlišit produkci od clearance
křivka je „ostrá“, ale metabolicky falešná
Proto pracujeme s kroky, které umožní:
ustálení metabolické odpovědi
porovnání mezi jednotlivými intenzitami
smysluplnou interpretaci posunu křivky v čase
Laktát nikdy nehodnotíme izolovaně. Vždy ho zasazujeme do kontextu dalších signálů:
výkon / rychlost
srdeční frekvence
dechové chování
subjektivní vnímání námahy (RPE)
případně svalovou saturaci
Zajímá nás:
kde se laktát začíná zvyšovat nepřiměřeně
jak strmá je křivka
zda je odpověď plynulá, nebo „zlomená“
jak rychle se laktát po zátěži odbourává
Jedním z klíčových úskalí laktátového testování je volba metody vyhodnocení. Neexistuje jeden univerzální algoritmus, který by byl správný pro všechny sportovce, protokoly a cíle testu. Každá metoda má své předpoklady, silné i slabé stránky.
Vyhodnocení LT1 (první laktátový práh)
Pro identifikaci LT1 (první laktátový práh) vycházíme z přístupů popisovaných v literatuře a praxi, které se snaží zachytit odklon od čistě aerobního, stabilního stavu.
Typicky pracujeme s:
nárůstem laktátu nad individuální klidovou hodnotu (baseline + ~0,5 mmol/L)
posouzením změny sklonu křivky
kontrolou, zda se jedná o udržitelný metabolický stav, nikoli přechodný výkyv
LT1 u nás nevzniká jako „magické číslo“, ale jako rozmezí intenzit, kde se začíná měnit vnitřní rovnováha organismu, které nemusí souhlasit s ostatními signály.
Vyhodnocení LT2 / vysokého metabolického bodu
Pro LT2 (druhý práh / bod ztráty homeostázy) využíváme metody založené na:
změně strmosti laktátové křivky
matematických přístupech typu Dmax / ModDmax
porovnání s výkonem, tepem a subjektivní odezvou
Cílem není „najít práh za každou cenu“, ale identifikovat intenzitu, při které už není možné udržet stabilní metabolický stav bez postupné akumulace laktátu.
Jedno z největších úskalí práce s laktátem je víra, že:
„když zvolíme správný algoritmus, dostaneme správnou odpověď.“
Ve skutečnosti:
různé metody mohou u stejného testu dávat odlišné výsledky
rozdíly často nejsou chyba, ale odraz jiné interpretace stejné fyziologické reality
bez znalosti protokolu, délky kroků a kontextu sportovce je číslo bezcenné
Proto:
algoritmy používáme jako nástroj, ne jako dogma
výsledky vždy zasazujeme do kontextu času, výkonu a ostatních signálů
a jasně říkáme, co z testu lze tvrdit a co už je extrapolace
Výstupem není jedno číslo, ale profil.
Dostanete:
individuální laktátovou křivku
odhad metabolických prahů (LT1 / LT2 – vždy s kontextem)
informaci o strmosti křivky
náhled na schopnost clearance (finální vzorek po zátěži)
interpretaci v souvislosti s výkonem, tréninkem a dalšími testy
Zóny umíme odhadnout, ale vždy zdůrazňujeme:
Neexistují „přesné zóny“. Existuje fyziologická realita, která se mění.
Zóny bereme jako pracovní model.
Největší hodnotu má laktát:
v kombinaci s VO₂ testem
v kombinaci s dechovou analýzou
v kombinaci se svalovou saturací (NIRS)
Teprve tehdy lze:
rozlišit metabolický limit od kardiopulmonálního
pochopit, proč výkon padá
oddělit „nemůžu“ od „neumím využít“

